Jan Masaryk

Málokdo by řekl, že přední prvorepublikový politik nedorazil ke své maturitní zkoušce a místo toho vycestoval do USA. Jan Masaryk ale odjel do New Yorku, živil se jako poslíček, pracoval ve slévárnách nebo hrál na klavír. Po letech se vrátil do rodné země a za první světové války sloužil v armádě. Po vzniku Československa se jeho otec stal prezidentem, a tak Jan začal pracovat na ministerstvu zahraničí. Pracoval ve Washingtonu, dělal tajemníka Edvardu Benešovi a v roce 1925 se sám stal vyslancem v Londýně.

Po mnichovské dohodě rezignoval, v roce 1940 se ale stal ministrem zahraničí naší exilové vlády. Veřejně vystupoval v Británii i USA, varoval před nacismem a propagoval kolektivní bezpečnost. Navštěvoval československé letce, spolupracoval s BBC, podporoval vysídlení Němců a chtěl zlepšit životní podmínky Židů. Po válce se pak účastnil mírových konferencí.

Když se následně začalo Československo orientovat na východ, Masaryk se s tím smířil a chtěl tomu přizpůsobit svou zahraniční politiku. Na rozdíl od jiných demokratických ministrů nepodal v únoru 1948 demisi a zůstal ve funkci. Ministrem zahraničí byl až do své smrti 10. března 1948. Toho dne ráno jej našli mrtvého pod okny jeho koupelny.

Jeho smrt se opakovaně vyšetřuje, ale pravého viníka se pravděpodobně už nikdy nedozvíme.